Zdeněk Vojtíšek (*1963) je religionista. První vysokoškolské studium uzavřel v oboru bohemistiky a anglistiky roku 1986. Ve svobodných poměrech si doplnil vzdělání v oboru sociologie náboženství a religionistika se zaměřením na nová náboženská hnutí na Londýnské škole ekonomie a politické vědy, v programu Fulbrightovy nadace na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře a v akademickém programu na Wheaton College v Illinois. Roku 2007 získal doktorát teologie na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a roku 2009 se habilitoval na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Na této fakultě také od roku 2007 částečně působí. Jeho hlavní badatelskou oblastí je současné žité náboženství, především nová náboženská hnutí, a témata, která s tím souvisejí: milenialismus, mezináboženský dialog apod. Dlouhodobě se věnuje popularizaci oboru jako šéfredaktor populárně-odborného časopisu Dingir (od roku 1998) a internetového zpravodajství Náboženský infoservis (od roku 2017). Patří k zakládajícím členům Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů (1993) a v rámci aktivit tohoto spolku se stal odborně vyškoleným poradcem a psychoterapeutem. Je také spoluzakladatelem pracovní skupiny pro mezináboženský dialog Společný hlas. Fórum židů, křesťanů a muslimů (2004). Z publikací posledních let: Náboženství vietnamské menšiny v Česku: příklad postsekulární tendence mezi imigranty (2021), Oskar E. Bernhardt and the Grail Movement (2021), Building the church and missionizing in a 'religiously indifferent' country: Korean Protestant churches in Czechia (spolu s dalšími, 2020), Postsekularismus v Česku: trendy a regionální souvislosti (spolu s dalšími, 2020), Studijní technologie: průnik scientologického náboženství a pedagogiky (2020), How to Overcome Millennial Disappointment: An Example of the Grail Movement (2019), Náboženský etnocentrismus: představa Hnutí Grálu o ústřední roli německého národa v náboženských dějinách lidstva (2019)
Kropáčkova (*1939) rozsáhlá islamistická bibliografe je zčásti rozvíjena a komentována v jeho souboru vybraných textů z let 1964-2016 "Na cestě k porozumění Orientu a Africe" (vydalo Karolinum, 2018). Hlavní publikované práce jsou pak seřazeny podle roku vydání v přehledu doplňujícím sborník vydaný k jeho poctě k osmdesátinám pod názvem "Islám a křesťanství" (nakl. Luboš Marek pro HTF). Kropáček ovšem pokračuje i nadále jak v pedagogické práci na HTF, tak v badatelské a publikační aktivitě. Z tohoto poslednho obobí zaznamenáme zvláště studie "Collapses and Continuity in the Islamic World" (in M. Bárta and M. Kovář (eds.): Civilisations: Collapse and Regeneration, Praha: Academia, 2019. s. 459-483); "Ernest Gellners Reflexionen über die Stellung des Islam und anderer Religionen im Dialog mit der Moderne", in Religionen unterwegs, 2021/Nr. 3, s. 25-39; rozsáhlejší verze vyjde letos v knižní antologii mezináboženského dialogu, kterou vydává vídeňské Forum für Weltreligionen; "Making Fraternity an Essential Link in Christian-Muslim Relations", in AUC Theologica, Vol. 11, No. 1, 2021. s. 11-38; "Islámská religionistika za Násirovy éry. Abú Zahra a nové akcenty" (in Parrésia XV, 2021, s.365-376).
V nejbližší době (únor 2022) vydá Karolinum monografii Gilles Kepel "Cesta z chaosu" s hodnotícím a časově doplňujícím doslovem L. Kropáčka. Odborný časopis Caritas et Veritas (České Budějovice) vydává od č. 11/2021 postupně Kropáčkův historický přehled české islamologie "Islám českýma očima".
Jiří Gebelt (*1968) vystudoval teologii, filosofii a religionistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Působí jako docent Katedry religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se badatelsky především ranému křesťanství, teoriím rituálů, antické gnózi, teorii a metodologii religionistiky a mandejcům. K uvedeným tématům publikoval řadu studií v odborných časopisech. Gebelt absolvoval několik badatelských a přednáškových pobytů na zahraničních univerzitách (Bayreuth, Jena, Heidelberg) a řadu terénních výzkumů mezi mandejci. Je autorem projektu věnovaného postavení nábožensko-etnických menšin na Předním východu. Věnuje se překladům odborné literatury (přeložil. mj. standardní dílo k antické gnózi od Kurta Rudolpha (Gnóze: Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky). Na fakultě přednáší kurzy zaměřené na teorii a metodologii studia náboženství, rané křesťanství a teorie rituálů, je garantem doktorského studijního programu Raně křesťanská studia.
Jiří Janák (*1976) vystudoval religionistiku a teologii na HTF UK, kde stále působí jako pedagog. Je docentem egyptologie na FF UK a v současné době i ředitelem Českého egyptologického ústavu FF UK. Podílí se na archeologických expedicích v Egyptě, dlouhodobě spolupracuje se zahraničními akademickými institucemi v Oxfordu, Swansea, Bonnu, New Yorku a Providence. Specializuje se na staroegyptské náboženství, pojetí posmrtné existence a interpretaci náboženských textů. V posledních letech se věnuje vzájemné interakci mezi pojetím božského a královského majestátu a zaměřuji se také na výzkum vlivu přírodního prostředí na formování náboženských představ ve starém Egyptě.
Zuzana Marie Kostićová (*1980) je mayistka a religionistka. Vystudovala na FF UK religionistiku a iberoamerikanistiku, absolvovala výměnné pobyty na Universidad Autónoma de Madrid ve Španělsku a University of Texas at Austin v USA a badatelský pobyt na Universidad Michoacana de San Nicolás de Hidalgo v Mexiku. Po dekádě primárního zájmu o stará indiánská náboženství Mezoameriky obrátila pozornost k současné alternativní spiritualitě. Zaměřuje se zvláště na způsob, jakým se stará indiánská náboženství prolínají s alternativní spiritualitou, včetně role, jakou v tom hraje humanitní věda. V tomto ohledu se detailně zabývala takovými tématy, jako je konstrukce mayského šamanismu, “mayanismus”, očekávání konce světa spjatá s rokem 2012, učení Carlose Castanedy, novodobá toltécká spiritualita atd. Zároveň se ale zaměřuje na rodící se doktrinální základy alternativní spirituality a jejich klíčové koncepty, stejně jako na propojení alternativní spirituality s novými médii. Je spoluautorkou knihy Krvavé rituály Střední a Jižní Ameriky (2011) a autorkou knih 2012: Mayský kalendář, transformace vědomí, dva světy a rovnováha (2011), Náboženství Mayů (2018), Kosmické stromy a magické portály: Náboženství a alternativní spiritualita v mayských studiích (v tisku) a skript Současná alternativní spiritualita (2020, volně dostupná online). Od r. 2014 působí jako odborná asistentka na Katedře religionistiky HTF UK, od r. 2016 je výkonnou redaktorkou odborného časopisu Central European Journal for Contemporary Religions, který při katedře vychází. Rozsáhle se věnuje i popularizaci vědy, a to jak v médiích, tak na vlastním YouTube kanále. Režírovala vzdělávací filmy Náboženství v kyberprostoru (2019) a Mystické techniky alternativní spirituality (2020).
Lukáš de la Vega Nosek (*1978) je islamolog, arabista a religionista. Vystudoval na KTF UK teologii (2002-2011), již při tomto studiu se účastnil ročního studijní pobytu v Římě na Pontificio Istituto Orientale a zabýval se křesťanským Východem. Poté se studijně zaměřil na arabistiku, islamologii a mezináboženský dialog na Dar Comboni for Arabic Studies v Káhiře (2012-2014) a na Pontificio Istituto di Studi Arabi e d´Islamistica v Říma (2011-2012, 2014-2016). Ve svém odborném zaměření se nejprve zabýval dějinami křesťanské teologie a křesťanského myšlení. Postupně přešel na islamologii a arabistiku. Zde se původně zaměřoval na středověkou islámskou filosofii a teologii, speciálně teologicko-filosofickými přístupy ke Koránu. Dnes se více zaměřuje na současný islám ve všech jeho rozměrech, metodologicky pak na soudobé religionistické přístupy k islámu (antropologické, sociologické a kognitivní metody) a podtrhuje také poznání islámu skrze umělecké vyjádření (architektura, beletrie). Nedílnou součástí jeho badatelské práce je studium arabského křesťanství. Zabývá se překladatelskou činností z bohatého písemného dědictví, které zanechali křesťané všech denominací píšících arabsky mezi 8.-13. století. V arabistice se tak snaží upozorňovat na lexikální, morfologická i syntaktická specifika tzv. christian middle arabic. Vydal celou řadu odborných studií k dějinám křesťanské a islámské teologie a filosofie, publikuje k tématům mezináboženského dialogu a systematicky překládá arabské křesťanské autory z 8.-13. století (Theodor Abú Qurra, Hunajn Ibn Ishák, Eliáš z Nisibis, ʿAbdíšó Bár Berícha…). V roce 2022 se objeví jeho monografie Ecclesia cum aestimatione quoque Muslimos respicit. Studie z křesťanské islamologie (pro nakl. L. Marka a edici Pontes Pragenses), dále má připravenou monografii Když je Alláh člověku blíže než jeho tepna krční. Studie z islamologie (pro nakl. P. Mervart). Je korespondenčním členem North American Society for Christian Arabic Studies a spolupracuje s italskou Gruppo di Ricerca Arabo-Cristiana. Je také členem redakční rady Parrésia. Revue pro východní křesťanství. Rozsáhle se věnuje i popularizaci vědy v médiích (rozhlas, televize, denní tisk), převážně však popularizačními přednáškami na základních a středních školách, i pro širokou veřejnost.
Marek Dluhoš (*1973) se zabývá teologií, filosofií a religionistikou. Vystudoval nejprve obor historie - germanistika na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a později pravoslavnou teologii na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Badatelsky pobýval na celé řadě zahraničních univerzit. Na Ludwig-Maximilians Universität v Mnichově (Německo), Univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě (Ukrajina), Moskevské státní univerzitě M.V. Lomonosova (Ruská federace) a Petrohradské státní univerzitě (Ruská federace).
Protože se již kolem roku 1989 zajímal o český a světový hermetismus, magii a další esoterní nauky, rozvinul i později tyto zájmy doktorským studiem na Husitské teologické fakultě a Fakultě sociálních věd. Výsledkem byly kniha o prvorepublikovém českém hermetismu v kontextu učení PhDr. Jana Kefera "Kabalistická teurgie" a později o světě vůdců ruskojazyčného organizovaného zločinu "Vorové v zákoně". Vydal celou řadu odborných článků spojených s novodobým esoterismus, věnuje se i kontextu těchto nauk z hlediska vývoje filosofie vědy a transhumanismu o obecně vývoji univerzity a vědy. Na tato témata uspořádal na Univerzitě Karlově celou řadu konferencí. Vyučoval na Fakultě sociálních věd i Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Z dalších publikací lze zmínit: "Svěcení kněží u novodobých gnostiků jako otázka napojení na náboženské egregory." Theologická revue. 2017, 88(4), 455-469., případně "Učení kabaly podle Františka Bardona." Theologická revue. 2015, 86(3), 376-287. ISSN 1211-7617. "Angelologie a démonologie v teologii Karla Bartha a Hanse Urse von Balthasar." Theologická revue. 2016, 87(3), 309-320. ISSN 1211-7617.
Jiří Motl (*1978) je religionista, který se věnuje především psychologii náboženství. Doktorské studium absolvoval na FF UK. Během magisterského studia strávil dva semestry na univerzitě v Istanbulu. Dále absolvoval pracovní stáž na Jagelonské univerzitě v Krakově. Pracuje jako terapeut v Psychosomatickém centrum Praha (od 2019), absolvoval pětiletý psychoterapeutický výcvik – Institut pro výcvik v Gestalt terapii (2011-2016). Absolvoval výzkumnou stáž v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Pedagogicky působí také na Technické univerzitě v Liberci (od 2014 – dosud). Od roku 2016 do roku 2022 pracoval také jako výzkumník/evaluátor v Agentuře pro sociální začleňování. Účastnil se řady výzkumných projektů. Původním povoláním je foukač dutého skla. Působil také jako trenér řecko-římského zápasu.
Josef Bartošek (*1951) vystudoval ETF UK (2004), kde psal Bakalářskou práci „Misie do Indie“ a magisterskou práci „Džinismus-porovnání s křesťanstvím“. Při stipendijním pobytu na University of Glasgow (2006) navštěvoval přednášky P.S.Leukla a konzultoval s P.Dundasem na universitě v Edinburgu. Po absolvování Summer school of Jain studies (2010) a studijním pobytu v Dillí, Jaipuru a Ladnunu (2012) odjel na stáž do Claremont Lincoln University, California, USA (2013), kde měl několik hostovských přednášek, stejně jako na Virginia Commonwealths University v Richmondu. Od roku 2014 učí na HTF UK džinismus, později pak přibral sikhismus, buddhismus a úvod do indických tradic. Příležitostně má jednorázové přednášky (Londýn, Berlín, Dillí, Jaipur, Mysore, Shravanabelagola apod.) Absolvoval i Winter school of Jain studies (2018) a pravidelně se účastní převážně džinistických konferencí. Napsal e-knihu „Džinismus-Příručka pro studenty religionistiky a teologie“. Zkoumá náboženské systémy z hlediska, jak je prožívají praktikující lidé a neupřednostňuje pouhé exegetické zkoumání textů. Publikoval: Aparigraha in सन्मति Sanmati (Essays Felicitating Professor Hampa Nagarajaiah on The Occasion of His 80th Birthday) ed.by Luitgard Soni and Jayandra Soni, Publisher: Sapna Book House, Bangalore, 2015, ISBN: 9788128026140, Jain Tolerance-An Example to Follow in चारुश्री Carusri Essays In Honour Of Svastisri Charukirti Bhattaraka Pattacharya, ed.by Hampa Nagarajaiah and Jayandra Soni, Publisher: Sapna Book House, Bangalore, 2019, ISBN: 9789388913362, Salékháná-klidná smrt džinisty in Sborník z IV. mezinárodní vědecké konference studentů doktorských studijních programů v oblasti společenských věd, Nakladatelství Epocha, Praha 2015, ISBN 978-80-7425-278-5, Obrazy a jejich uctívání v džinismu in Sborník z V. mezinárodní vědecké konference studentů doktorských studijních programů v oblasti společenských věd, Nakladatelství Epocha, Praha 2016, ISBN 978-80-7557-044-4, Migrace jako zdroj tolerance, Sborník z VI. mezinárodní vědecké konference studentů doktorských studijních programů v oblasti společenských věd, Nakladatelství Epocha, Praha 2017, ISBN 978-80-7557-091-8, Význam a život Lonky Šáha in Jednota v mnohosti (Unity in Diversity) In pluribus unitas 2016, Sborník konferenčních příspěvků, editorka Ladislava Říhová, nakladatelství Luboš Marek, 2018, ISBN 978-80-87127-93-3. Dizertace (2020) Ikony a ikonoklastie v džinismu.
Lenka Philippová (*1980) je religionistka. Vystudovala na HTF UK religionistiku a husitskou teologii a v současné současné době je doktorandkou Centra ibero-amerických studií FF UK. V rámci svého doktorského studia se věnuje rastafariánskému hnutím, šířeji pak afrokaribským a afroamerickým náboženstvím a otázkám konstrukce konceptů “rasy“ a “náboženství“. Blíže se zabývala například reprezentacemi haitského vúdú, vztahu černošského nacionalismu a náboženství, v rámci popularizace pak také hnutím Black Lives Matter a náboženským inspiracím černošských hnutí bojujících proti rasismu a diskriminaci. K jejím dalším badatelským zájmům patří zejména historické a současné podoby panafrikanismu. Od r. 2011 působí jako externí pedagog na Katedře religionistiky HTF UK a od r. 2021 také na PEF ČZU. Podílí se na činnosti Centra afrických studií FF UK.
Husitská teologická fakulta
Univerzita Karlova
Pacovská 350/4
P.O.BOX 56
140 21 Praha 4
Telefon: +420 222 539 200
Otevírací doba fakulty:
pondělí až čtvrtek: 7:00–19:30
pátek: 7:00–18:00
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČ: 00216208 DIČ: CZ00216208
