Historie katedry ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** *========================================================================================= * Katedra biblistiky *========================================================================================= Název „Katedra biblických studií“ existuje od akademického roku 2006-2007. Předešlý název biblistiky a klasických jazyků“ vznikl po oddělení judaistiky z Katedry biblistiky a judai Katedru biblistiky a judaistiky několik let vedl judaista doc. PhDr. Bedřich Nosek CSc.). biblických studií navazuje na tradice Katedry biblické teologie někdejší samostatné Husovy fakulty bohoslovecké (dále HČFB), která vznikla vládním nařízením č 112. ze 14. července 1 dvou částí bývalé Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké (dále HČEBF), na i evangelíci (po roce 1950 mají evangelíci Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu). teologie byla na HČFB rozdělena na dvě stolice. Stolici Starého zákona vedl nejprve ThDr. Novák, po něm ThDr. Stanislav Heřmanský. Po jeho odchodu ji až do své smrti vedl prof. ThD Kubáč. Stolici Nového zákona vedl nejprve prof. Jindřich Mánek a po něm prof. Zdeněk Sázav Katedra biblických studií patří mezi nejstarší katedry dnešní HTF UK Praha, dědičky HČFB s biblistickou tradicí vynikajících biblistů a u třech z nich i členů překladatelské komise ekumenického překladu (dále ČEP) Bible, k jejichž odkazu a dědictví se hlásí a na jejich p *========================================================================================= * František Kovář *========================================================================================= Prvním biblistou byl PhDr. et ThDr. František Kovář (1888-1969), vedoucí stolice Starého z Praze přednášel od r.1935 biblické obory a religionistiku. Výběr z Kovářova díla: Farizeové a saduceové (1918); Království boží na zemi (1920); Idea Božího v křesťanství (1920); Filosofické myšlení helenistického židovstva (1921); Apokalyp židovská (1922); Představy pársismu a židovství o posledních věcech světa a lidstva (1922) pravou zbožnost (1937); Synoptická evangelia (1938); Výklad evangelia Markova (1941); Výkl Janova (1944); Novozákonní události (1945-46. 1950); Základy novozákonní theologie (1945); Pavla Galatským (1946); Uvedení do studia Nového zákona (1951); Malá bible (6 dílů), Praha listu Jakubova (1954). *========================================================================================= * Vladimír Kubáč *========================================================================================= Starozákonníkem, vedoucím stolice Starého zákona HČBF na Katedře biblické teologie a pozdě Praha byl v letech 1992-93 prof. ThDr. Vladimír Kubáč (1929-1993). Od 1951 přednáší Starý r. 1976 jako profesor), od roku 1990 HTF UK v Praze. Od r.1963 členem starozákonní překlad ČEP. Výběr z Kubáčova díla: Adamův hřích a pád v kánonické a mimokánonické literatuře biblické práce). Skripta: Zprubování víry. Job (1963); Znamení smlouvy (1983); Desatero a jeho výkl Uvedení do hebrejského textu Starého zákona (1991). *========================================================================================= * Jindřich Mánek *========================================================================================= Významným novozákonníkem HČBF (profesorem od r. 1950), vedoucím stolice Nového zákona na K teologie, vedoucím novozákonní překladatelské skupiny ČEP v letech 1972-1977 (překladu se od samého vzniku, od roku 1961) a autorem mnoha dosud užívaných monografií a výkladů k Nov prof. ThDr. Jindřich Mánek (1912-1977), absolvent HČEFB a Filozofické fakulty UK Praha. Výběr z Mánkova díla: Ježíš výrokových historií (1946, disertační práce); Úvod do četby Bi Radostné poselství (pět postil 1951); Apoštol Pavel (1952); Stolování s Ježíšem (1952); Sl života (1952); Setkání s Pánem. Postavy Nového zákona (1954); Výklad I.a II. listu Soluňsk listů z Apokalypsy (1957); Výklad evangelia Janova (1958); Výbor z novozákonních apokryfů skutky apoštolů (1959); Přístup k Písmu: uvedení do studia Bible (1961); The Character of Eschatology as Norm (1964); Sůl země: dvacet zastavení nad vybranými biblickými texty (196 Ježíšovo kázání na hoře (1967); Vier Studien zur problematik der sozialen Umwandlung (1967 podobenství (1970. 1972); Composite Quotations in the New Testament and their Purpose (197 dekret v kontextu Lukášovy theologie (1972, taktéž v němčině); Pohled Bible na smrt a živo českých zemích (1975); Biblické poselství k významným dnům církevního roku (1976); ... und die Gleichnisse Jesu (1977); Když Pilát spravoval Judsko (1980); Čas nám daný (1980); The Bible in the Czech lands (1981); Legendy a zázraky v evangeliích (1981); Kámen vyvolený a smrti do života (1998). *========================================================================================= * Zdeněk Sázava *========================================================================================= Posledním významným biblistou, žákem a nástupcem prof. Mánka, je dosud žijící novozákonník Zdeněk Sázava (*1931, od r.1977 profesorem HČFB Praha, od 1990 na HTF UK) absolvent HČEBF a Filozofické fakulty UK Praha (hebrejština, aramejština), Teologické fakulty v Tübingen ( 1984 vedoucí Katedry biblické teologie (po smrti prof. V.Kubáče vedl stolice SZ i NZ) na H letech 1981-93 hostoval na univerzitách v Tübingen, Pasov, Erlangen, Heidelberg. V letech novozákonní překladatelské skupiny ČEP. Dále člen teologické komise Ekumenické rady církví Centra biblických studií při AV ČR; mezinárodní společnosti Studiorum Novi Testamenti Soci (od 1981); několika komisích Sdružení církví Leuenbergské konkordie (ve spojení s tzv. Leh Výběr ze Sázavova díla (ucelený soupis Sázavovy bibliografie je ve sborníku: Z Nového Záko ho apostolos v Lukášově díle (1968, disertační práce); Lukáš – historik sui generis (1975, práce); Užití Starého zákona v Janově evangeliu (1954); Vstaň a choď (1974); Padesát novoz (1981); Než otevřeme Bibli (1981); Slova a činy (1984); Metodika práce s biblickým textem Pán (1988); Otčenáš. Výklad modlitby Páně (1994); Modlitby u stolu (1994); Biblická mozaik Nového zákona (1998); V hlavní roli Nový zákon (1998); Lukáš: aktuální námět dnešní teolog za poznáním (1999); Vědecká exegeze Bible a úkoly ekumenického hnutí (2001). Autor: Jiří Beneš