Historie fakulty ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Dějiny UK HTF sahají od počátku dvacátých let minulého století až do naší současnosti. Můž do několika etap. I když jsou spjaty dominantně s dějinami Církve československé husitské se odvíjely i v širším ekumenickém rámci; což zde můžeme pouze naznačit. *========================================================================================= * Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká 1921–1932 (HČEFB) *========================================================================================= Po svém vzniku potřebovala nutně Církev československá někde vzdělávat své budoucí kněze. fakultu nebylo ještě pomyšlení, proto se nabízela možnost posílat bohoslovce na evangelick fakultu, která vznikla krátce předtím. První posluchač z Církve československé se zapsal na Husovu fakultu již ve studijním roce studujících rychle rostly. Prvním profesorem za CČS se stal Karel Statečný, který však v r Bohoslovci Církve československé, které studovali na Husově fakultě, měli zajištěny konfes přednášky na bohoslovecké koleji. Organizoval je pozdější profesor biblické teologie a pat Kovář. Protože tu byly pochopitelné konfesní rozdíly s evangelickou církví, Církev československá založit vlastní teologickou fakultu, resp. Vysokou školu bohovědnou. K tomuto pokusu došlo v roce 1932, měl však jen dvouleté trvání. *========================================================================================= * Vysoká škola bohovědná CČS 1932–1934 (VŠB CČS) *========================================================================================= V letním semestru 1932/33 bylo zapsáno 86 řádných a šest mimořádných posluchačů. Na této s škole působily některé osobnosti církve, jako např. Alois Spisar, patriarcha Procházka, bi Stejskal a další. Škola byla soukromá, měla velké finanční i organizační potíže. Proto byl studenti československého vyznání se vrátí na Husovu fakultu. *========================================================================================= * Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká 1934–1939 (HČEBF). Od roku 1935 S *========================================================================================= Československá vláda vydala v r. 1935 nařízení, kterým se měnil statut Husovy fakulty, na československá zajištěny nyní čtyři stolice. Na fakultě vznikla rovněž sekce pedagogů Církve československé. Prvním řádným profesorem z dr. h. c. Alois Spisar (věrouka, etika), po něm následoval ThDr. PhDr. František Kovář (bi religionistika). Docenturu o několik let později získal i PhDr. F. M. Hník (křesťanská soc konce třicátých let se studiu bohosloví věnovalo 130 kandidátů. Tento slibný vývoj přeruši okupace, spojená v listopadu 1939 s uzavřením všech českých vysokých škol. *========================================================================================= * Sekce CČS na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké (HČEFB) 1945–1950 *========================================================================================= Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká (HČEBF) zahájila činnost v červnu 1 základnu k tomu vytvořilo vládní nařízení č. 9/1945 Sb. z 25. května 1945. Fakulta navázal na právní stav platný ke dni 29. září 1938. V sekci Církve československé došlo k změnám ve složení pedagogického sboru. Řádnými profe Spisar a F. Kovář. Po návratu z londýnské emigrace se stal řádným profesorem i F. M. Hník, praktické teologie dr. O. Rutrle, suplentem pro starozákonní vědu dr. M. Novák. Asistentur historik dr. M. Kaňák, který vzápětí odjel na studijní cestu do USA.  Děkanem fakulty byl 1946/7. F. M. Hník. F. M.  Hníka podpořeného k děkanské funkci presidentem E. Benešem ve š 1947/8 vystřídal v úřadě prof. J. L. Hromádka, který se v létě 1947 vrátil do vlasti z USA evangelického vyznání. *========================================================================================= * Husova československá bohoslovecká fakulta 1950–1990 (HČBF) *========================================================================================= Roku 1950, na sklonku existence Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké, ji posluchačů a přednášelo zde čtrnáct profesorů obou sekcí. Došlo k novému uspořádání nejen ale všech bohosloveckých fakult v tehdejší Československé republice. Husova fakulta byla r konfesí na fakulty dvě: pro Církev československou vznikla Husova československá bohoslove Praze, pro Církev českobratrskou evangelickou a některé menší evangelické církve pak Komen bohoslovecká fakulta v Praze. Přesto, že tuto reorganizaci provedl stát, vyhovovala všem, Situaci zásadně vyřešilo vládní nařízení č. 112/1950 Sb. z 14. července 1950 o bohosloveck HČBF zahájila činnost 6. října 1950 ustavující schůzí fakultní rady. Jejím prvním děkanem M. Hník. Před veřejností se fakulta zviditelnila akademickou slavností v Karolinu 16. říjn bylo sedm katedrových profesorů, čtyři profesoři stolic, dva docenti a pět asistentů. Kate teologie měl vést doc. Zdeněk Trtík, katedru biblické teologie vedl v letech 1950–51 patri jehož práci postupně převzal dr. Jindřich Mánek. Starozákonní vědu v letech 1950–51 předná Novák, jehož asistentem se stal pro léta 1950–60 nadaný dr. Stanislav Heřmanský. Vedení ka teologie se ujal prof. Otto Rutrle (1950–61). Stolici pro katechetiku spravoval Rudolf Hor církevního práva přednosta Ústřední rady CČSH dr. František Fousek (1950–51) a dr. Ladisla 62). Katedru sociální teologie řídil prof. František M. Hník (1950–55). Doc. Miloslav Kaňá katedry církevních dějin (1950–80), lektorátu pomocných věd historických pak přednosta Úst Veleslav Růžička. Nově byla pojata katedra teorie náboženství a filozofie, jejímuž vedení Jaroslav Světlý (1950–53). Asistentem zde se stal dr. Jaroslav Kučera (1950–60). Katedru s nauk krátce vedl náměstek ministra financí dr. ing. Bedřich Spáčil (1950–51), působili zde (1950–51), profesoři Karel Hlaváček (1951–52) a Josef Polák (1952–68). Ateistický stát měl zájem potlačit vědeckou a badatelskou stránku fakulty a učinit z ní úč pro praktickou duchovní správu. To se mu nikdy zcela nepodařilo a fakulta přes řadu rizik se svobodnou vědou v zahraničí i doma. V dalších letech na místa svých učitelů přicházeli docenti: Anežka Ebertová, Vladimír Kubáč, Jiřina Kubíková, Zdeněk Kučera, Milan Salajka a omezené míře se dařila práce s novými doktorandy. Fakulta však nebyla právně rovna ostatní totalitního státu. To bylo ze strany pedagogů i studentů pociťováno jako velmi omezující. i u ostatních teologických fakult. Demokratický duch fakulty se projevoval výrazně v akcích doma i v zahraničí, jež se vázaly vzniku ČSR v roce 1988, a plně i v participaci studentů a učitelů při akcích, jež vyvrchol 1989. *========================================================================================= * Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy (HTF UK) *========================================================================================= Na vrcholu sametové revoluce, 1. prosince 1989, předal prefekt Husovy československé bohos Jan Schwarz s delegací rektoru Karlovy univerzity akademiku Zdeňku Češkovi žádost o zařaze fakulty do svazku UK. Vyvstalo jednání, jež vyvrcholilo zákonem č. 163/1990 Sb., podle něh Karlovy univerzity inkorporovány teologické fakulty katolická, evangelická i husitská. Tak svobodu národa, církve i vědy konstituovala Husitská teologická fakulta UK. Jejím děkanem Zdeněk Kučera (nar. 1930), který také koncipoval novou koncepci studia, kdy vedle teologie studují další obory. Fakulta tak chystá nejen budoucí duchovní, ale i různé odborníky z da (religionisty, učitele náboženství, filozofie a etiky, sociální a charitativní pracovníky) se studuje také východní křesťanství a judaistika, jsou zde samostatné obory starokatolick teologie.