Pavel Hošek

Evangelium podle Bohumila Hrabala

Duchovní rozměr myšlení a díla Bohumila Hrabala ve světle nově nalezených audionahrávek.

Filip Sedlák

"Mučednictví jako cesta ke skutečnému lidství"

Mučednická spiritualita je širokým fenoménem, který umožňuje množství způsobů, jak jej nahlížet jako cestu sebe-přesahu a sebe-uskutečnění. Ta není omezená jen pro úzký okruh umírajících mučedníků, ale i pro ty "pouze" trpící tíhou života (Sobrino) či přísným odříkáním (Streete). Přesto, jak ve svém tvrdém jádru, tak jakémsi variantní odlesku, můžeme vždy vidět onu formaci sebe sama otevřenou eschatologické budoucnosti. Mučedník se tak přibližuje Kristu, který je, slovy Zdeňka Trtíka, hostem z eschatologické dimenze lidství, a stává se tak sám skutečným člověkem. Přičemž tím sebe-formujícím a transcendujícím momentem, onou cestou, kterou se k němu člověk ubírá, je odvážné přijímání utrpení a překonávání smrti.

Eva Vymětalová Hrabáková

'Zjisti, zda držím se cesty škodlivé, a cestou věčnosti mě veď! ' (B21; Ž 139, 24)

Camino jako přechodový rituál: podoby, tříbení a hodnocení náboženské zkušenosti

V příspěvku se pokusím o propojení problematiky putování jako tématu spirituální reflexe a rozvoje člověka s osobním rozhodnutím uskutečnit cestu do Santiaga. Zaměřím se zejména na možné využití dramatizace lectio divina u vybraných biblických pasáží, které se staly určujícími pro jednotlivé úseky mé pouti.

Dominik Dostál

Životní prostor jako determinant lidského sebepojetí v biblickém narativu Předvěku

Příspěvek rozvíjí ontologickou analýzu prostorovosti Martina Heideggera se zvláštním zřetelem k pojmu "poukazu", který se mu stává vodítkem k ohledání spaciálního charakteru divoké i kulturní krajiny. Takto získanou koncepci následně aplikuje na biblický text tzv. předvěku, který interpretuje jako mytologický kosmologický text, jehož záměrem je čtenáře seznámit s charakterem tj. významem elementárních světových ekosystémů, které podmiňují způsoby lidského živobytí. Biblické postavy epizodických příběhů předvěku se v této optice vyjevují jako specifické manifestace svého okolního životního prostoru, jehož Bohem stvořená významnost determinuje možnosti lidského jednání a uvažování o možnostech, které daný ekosystém svým obyvatelům nabízí. V návaznosti na Heideggerův pojem poukazu formuluje příspěvek termín "artefakt" k označení reprezentativního objektu narativního světa, jehož prostřednictvím biblické postavy demonstrují své porozumění svým možnostem v daných podmínkách.

Pavel Kolář

"Země patří tomu, kdo ji objeví". Civilizující misie a Učení o objevení v kontextu christianizace Severní Ameriky.

Ve svém příspěvku stručně charakterizuji koncepty civilizující misie (civilizing mission) a učení o objevení (the doctrine of discovery), které se uplatnily mimo jiné v rámci koloniálního působení anglikánské církve v Severní Americe, a naznačím jejich možnou kritickou interpretaci s využitím filosoficko-antropologického konceptu tzv. druhé přirozenosti (second nature, H. Lindemann), který tematizuje otázku uznání druhých jako osob (the practice of personhood). V závěru našeho zastavení snad přijde ke slovu i Cordelie.

Ota Halama

Heremité české reformace

Obnova zájmu o pouštní otce a poustevnictví v české reformaci jako odpověď na dobové náboženské, kulturní, politické a sociální změny.

Přihlášení na konferenci na

Konference se koná v rámci projektu UNCE „Teologická antropologie v mezikulturní perspektivě“ (UNCE/24/SSH/019).