Večerní kolokvia

Program na zimní semestr 2019 (velká aula H109)

Vždy čtvrtky od 17:00 ve velké aule HTF UK (H 109)


10. října: Ľubica Obuchová: Dlouhý pochod přes Stračí most. Odkaz předků v čínském vesmírném programu

Vesmírný výzkum se na přelomu tisíciletí stal v ČLR významnou součástí modernizace hospodářství, předvojem zavádění nejpokrokovějších technologií do výroby. Jeho široce propagované úspěchy jsou prezentovány jako důkazy kvality čínské ekonomiky, které posilují a upevňují postavení země ve světě. Důsledným používáním čínských názvů či předváděním některých tradičních zvyklostí během letů je zdůrazňován unikátní čínský charakter jednotlivých misí. Tímto způsobem se u čínského obyvatelstva posiluje národní hrdost, vlastenectví a oddanost zemi i straně, která ji vede, a spolu s úspěchy vědy a techniky se současně navenek propaguje i tradiční čínská kultura. Zahraniční média se však kvůli tomu často potýkají s „jazykolomnými“ jmény čínských objektů na orbitě, dávají proto přednost překladům, jsou-li k dispozici. Cizincům ovšem zůstává utajeno, kolik dalších významů a symbolických jinotajů nabízejí originální názvy Číňanům, jaké pocity v nich vyvolávají – nebo mají vyvolávat. Úvodní přednáška cyklu představí nejvýznamnější projekty čínského kosmického výzkumu a změny, k nimž došlo při tvorbě jmen pro jejich součásti. V 50.–70. letech 20. století se kladl důraz na vojensky zaměřené programy, pro čínské rakety a satelity se vybírala jména inspirovaná dějinami komunistické strany. Od 90. let se inspirace hledá v starých mýtech a legendách, občas i mezi historickými postavami. Bojovné a vlastenecké názvy s kořeny v revoluční mytologii zůstaly nadále vyhrazeny pro silovou sféru.


24. 10. Ondřej Hrabec: Rituály virtuálních světů

Videohry patří k jedné z vývojově nejmladších herních forem čerpajících z předchozí tisícileté kulturní tradice. Ačkoli se může zdát, že moderní člověk je prastarým rituálům a mytickému cítění stále více vzdálený, virtuální světy poskytují prostředí vracející k této zkušenosti. Zjednodušující chápání virtuálních světů jako utopicky odtržených od reality je stále více badateli přezkoumáváno. Přestože chování hráčů často nabývá formy nereflektovaného opakování, někdy má tato aktivita širší, až náboženský, přesah. Odborné jádro přednášky se pokusím vystavět na koncepci ritualizace psychologa E. H. Eriksona, který hravým opakujícím se aktivitám přisuzuje nezanedbatelný vývojový význam. K jednotlivým ritualizacím se v návaznosti pokusím najít jejich ekvivalenty ve virtuálních světech digitálních her. Posluchačům se tak snad dostane názorných ukázek toho, jak rituální praktiky více či méně zdárně prosakují do digitálních her. Zmíněny budou třeba výpravy hráčů testující jejich dospělost; pověrčivost při očarování vysněných magických mečů; svatby a seznamování, nebo naopak narušení jednoho „skutečného“ pohřbu či nájemná vražda ve smyšlené korporaci, jelikož zdejší přijímací pohovor na pozici vesmírného pilota selhal.


7. 11. Marek Vinklát: Frankismus jako nové náboženské hnutí v konfliktu

Při zkoumání nových náboženských hnutí není nutné setrvávat pouze u duchovních proudů zrozených přibližně v posledních dvou staletích. I starší a dávno zaniklé tradice můžeme zkoumat metodami a způsoby, které byly ponejprv určeny novým náboženským hnutím. Toto na první pohled nezvyklé spojení nám může pomoci ony metody prověřit a zároveň přinést nové postřehy a pohledy na zkoumané tradice. V přednášce se zaměříme na hnutí Jákoba Franka vzešlé z prostředí judaismu, ovšem zároveň inspirované šabatiánstvím, katolickým křesťanstvím i osvíceneckou filozofií. Představíme si krátce vznik frankismu a jeho přední osobnosti. Především se však pokusíme ve frankismus nelézt klíčové prvky vlastní právě novým náboženským hnutím. K tomuto účelů budeme užívat historické dokumenty, dobová svědectví i osobní výpovědi uprchlých přívrženců. Zaměříme se také na nábožensky motivované násilí páchané okolní společností na komunitě a také na násilí uvnitř komunity. Nakonec se budeme snažit odhalit potenciální násilní konflikt této skupiny s většinovou společností.


21. 11. Diana Míčková: Dvacet tisíc znaků pod zemí

Jak vypadá egyptologie v praxi? Taková práce často nemusí spočívat jen v objevování starých staveb zasypaných pískem a konzervaci a interpretaci v nich nalezených předmětů, zkrátka a dobře, egyptologie není totéž, co archeologie, i když k sobě mají blízko. V přednášce se dozvíte, jak probíhá egyptologická práce, jejímž předmětem je zpracovávání nově nalezených náboženských textů. Na příkladu šachtových hrobek v Abúsíru, datovaných do 6. stol. př. n. l a zkoumaných týmem Českého egyptologického ústavu, se budete moci seznámit jak s charakterem těchto textů samotných, tak také s úskalími práce v terénu. Ukážeme si, jak vypadá den na expedici v poušti a jakým způsobem a s jakým materiálem při takovém výzkumu pracujeme. Řeč bude také o obsahu těchto textů, důvodech, proč byly do hrobek zapisovány a poznatcích, které nám informace v nich obsažené mohou poskytnou jak o jednotlivých majitelích hrobek, tak i o staroegyptském náboženském myšlení a praxi.


5. 12. Pavel Horák: Role pohanství v intelektuálních dějinách západu: náboženství, teologie a jiné kultury

Přednáška bude rozplétat příběh naší kultury a snah o porozumění odlišným kulturám. V tomto příběhu sehrál klíčovou roli koncept pohanství, jehož vliv a stopy budeme sledovat. Náš příběh začíná v renesanční Itálii, vysvětlujíc hledání Prisca theologia, neboli “starověké teologie”, vliv hermetických spisů a raně novověkých představ naší “pohanské” minulosti. Poté se přesuneme do Anglie období osvícenství, prozkoumáme anglický a německý romantismus, 19. století až skončíme v současnosti, kdy pak můžeme posoudit jak moc a v čem se změnilo naše porozumění jiným kulturám. Po celou dobu, kdy se Evropané setkávali s jinými, pátrali po jedné konkrétní věci. Nalezli ji? Co to bylo a proč to pro nás bylo to tak důležité? Přednáška nabídne odpovědi na tyto otázky, zve vás na fascinující příběh prozkoumávající naši vlastní historii a nabízí nový úhel pohledu na naši minulost.


9. 1. Tereza Huspeková: Teolog vs. religionista aneb kůň na konferenci

Přednáška se týká vztahu religionistiky a křesťanské teologie a jejich vzájemného napěti. Antropolog E.E. Evans-Pritchard přirovnal kdysi klasiky svého oboru píšící o primitivním náboženství k lidem, kteří se dívají na koně a teoretizují o tom, jak by asi oni sami mysleli, "kdyby byli koňmi". Zatímco hipolog se však nikdy nestane terčem kritiky objektů svého výzkumu, religionista musí počítat s tím, že "náboženský člověk" si může výsledky jeho práce přečíst. Co více, "náboženský člověk", který je akademickým teologem, se může přihlásit na stejnou konferenci nebo přednášet na stejné fakultě jako religionista, což pro obě strany může být velice zvláštní setkání. Proto se pokusíme v průběhu této přednášky zamyslet nad tím, jak se k sobě má teologický a religionistický diskurs. Platí také tu pravidlo, že dobré ploty dělají dobré sousedy? Nebo je něco, čím se teologové a religionisté mohou vzájemně obohatit? Je snad možné, aby stálo za to "zvát koně na konference"?


Co jsou Večerní kolokvia?

Večerní kolokvia jsou cyklus nezávislých, jednorázových přednášek s různými tématy, jejichž cílem je obohatit odborný dialog na HTF UK a přivést k nám zajímavé veřejně působící osobnosti. Většinu hostů tvoří přirozeně akademičtí pracovníci a doktorandi z jiných fakult i vysokých škol: ty zveme, abychom rozšířili své znalosti i mimo okruh běžných témat, které se na HTF UK přednášejí. Rádi však uvítáme také kmenové pracovníky fakulty a dáme jim příležitost, aby pohovořili o nejnovějším výzkumu, kterým se zabývají a který dosud nepronikl do jejich běžných přednášek a seminářů.

A komu jsou Kolokvia určena? Na naše akce může přijít kdokoli, od vážených učenců přes zvídavé studenty kterékoli fakulty či vysoké školy až po nejširší vzdělanou veřejnost. Obzvlášť srdečně pak zveme naše absolventy! Kolokvia jsou báječnou příležitostí, jak ani po promoci neztratit kontakt s alma mater a tu a tam si dojít zpět na její půdu oživit svou lásku k poznání.


Čeští univerzitní odborníci na Kolokviích

Od počátku existence Kolokvií jsme uspořádali doslova desítky akcí. Přednášel u nás např. prof. Hošek o Lewisově Narnii i o spiritualitě v díle Jaroslava Foglara, Dr. Jan Kapusta o náboženství současných guatemalských Mayů, Mgr. František Novotný o středověkých konspiračních teoriích, Dr. Lenka Philippová o karibských kořenech fenoménu zombie nebo Mgr. Jiří Dynda o slovanských bájích o Svjatogorovi. Nezanedbatelnou součást Kolokvií tvoří také prezentace knih – snažíme se zvát autory, kterým čerstvě vyšla zajímavá publikace, a po přednášce dát také možnost publiku, aby si knihu zakoupilo a rovnou nechalo podepsat. Nejúspěšnější akcí tohoto typu byl jistě křest knihy doc. Martina Fárka, kam dokonce dorazili zástupci propagačního oddělení nakl. Karolinum včetně oficiálního fotografa, nicméně prezentovali jsme také nové publikace Dr. Bronislava Ostřanského, Dr. Jana Lukavce a dalších.


Besedy

Vedle přednášek a prezentací knih tvoří součást Kolokvií také besedy. Běžný formát akademické přednášky tu střídá panelová diskuse vedená moderátorem, pozvaným hostem pak nebývá univerzitní odborník, nýbrž jiný typ veřejně působící osobnosti. V minulosti s námi besedovali spisovatelé (např. americký autor military sci-fi David Weber nebo česká autorka ságy Mycelium Vilma Kadlečková), osobnosti alternativní spirituality (např. čarodějnice Anima Noira) a jiné veřejně působící osobnosti (jako Claire Klingenberg, předsedkyně Evropské rady skeptických organizací, nebo arabistka Katarína Maruškinová, která vyprávěla, jak se ženě a křesťance žije v muslimské zemi). Cílem takto laděných kolokvií není jen setkání se zajímavými lidmi, ale především hlubší vhled do procesu umělecké tvorby a jeho náboženského kontextu, do osobních zkušeností spojených s veřejným působením v roli náboženských specialistů či s pobytem v cizí kultuře, a obecně porozumění současné náboženské scéně nad rámec často suchého akademického výkladu. Mezi besedy také patří promítání filmů a následná diskuse s jejich tvůrci. V minulosti jsme takto s obrovským úspěchem uspořádali prezentaci a debatu nad filmem Bufo Alvarius: The Underground Secret, jehož námětem je psychedelická zkušenost. Promítali jsme ale také například polský dokument o Jakobu Böhmem, včetně debaty s režisérem, který kvůli nám přijel až ze Zhořelce. Další filmové projekty se pak chystají v budoucnu.


Jak se o nás dozvědět

Vždy nejpozději v polovině října (v případě ZS) nebo počátkem března (v LS) bude k dispozici předběžný program na daný semestr, včetně dat a anotací přednášek. Vlastní akce budou vždy avízovány cca 14 dní dopředu. Elektronicky lze pozvánky najít jak na webu Katedry religionistiky HTF UK, tak na jejích Facebookových stránkách, a to jak ve formě odkazu na semestrální program, tak ve formě události. Dále se přednášky propagují ve skupinách HTF UK, Studenti judaistiky a religionistiky HTF UK a v některých uzavřených skupinách – avíza na přednášky přináší i fakultní Náboženský infoservis. Je rovněž možné po osobní domluvě s organizátory dostávat každý semestr program e-mailem. Pozvánky však najdete na fakultě i fyzicky, a to v podobě letáčku na velké nástěnce u vrátnice i na religionistické nástěnce u Poradny vedle menzy.


Budeme se na Vás těšit!




Poslední změna: 6. listopad 2019 08:44 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Husitská teologická fakulta

Univerzita Karlova

Pacovská 350/4

P.O.BOX 56

140 21 Praha 4


Telefonické spojení:

+420 222 539 200


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208  DIČ: CZ00216208



Jak k nám